Pro ochranu skotu

Obecně platí výška ohrazení 120 – 150 cm, v případě, že bude u stáda min. jeden pastevecký pes může být výška ohrazení 90 cm.

Pevné oplocení výšky 120 – 150 cm pouze v maximálním rozsahu do 10% z celkové rozlohy pastviny všech pasených ploch, splňující podmínky místa na telení/rození mláďat a krátkodobý pobyt matek s mláďaty, se zohledněním zachování funkce biotopu velkých savců.

Vylepšení stávajících pevných oplocení pouze v maximálním rozsahu do 10% z celkové rozlohy pastviny všech pasených ploch, splňující podmínky místa na telení/rození mláďat a krátkodobý pobyt matek s mláďaty, se zohledněním zachování funkce biotopu velkých savců.

Rozšíření stávajícího pevného oplocení pouze při rozšíření pastevního areálu, a pouze v maximálním rozsahu do 10 % z celkové rozlohy pastviny všech pasených ploch, splňující podmínky místa na telení/rození mláďat a krátkodobý pobyt matek s mláďaty, se zohledněním zachování funkce biotopu velkých savců.

mobilní/přenosný elektrický ohradník

vodivá síť
vodivá síť

vodivá síť/mobilní elektrická síť

Tvoří ji vodorovné řady z vodivého lanka a svislé řady v rozestupu 15 nebo 30 cm z nevodivého materiálu. Opěrný systém tvoří plastové stojky (tyčky), obvykle ve vzdálenosti 3,8 m, na kterých je vlastní síť upevněna. Spodní zesílená vodorovná řada není vodivá z důvodu kontaktu s terénem. Vzdálenost vodorovných řad je proměnlivá, odspodu se zvětšující v rozmezí 10 – 20 cm.

Pro zesílení konstrukce vodivých sítí se u vybraných typů může namísto nevodivého lanka ve svislých řadách použít plastový pásek, který je pevnější a síť lépe kopíruje nerovnosti povrchu (vodivá síť s výztuží). V rozích a nerovnostech se síť vypíná sloupky.

Pod vodivou sítí se nesmí nacházet žádné díry ani terénní deprese, které by umožňovaly jeho podlezení. Při drobných nerovnostech postačuje síť k zemi upevnit pomocí upevňovacího nevodivého kolíku. Při větších terénních nerovnostech je třeba upravit trasování oplocení tak, aby síť kopírovala tvar terénu.

víceřadé přenosné oplocení
víceřadé přenosné oplocení
rozložení vodičů

víceřadé přenosné oplocení elektrického ohradníku

Skládá se z přenosných plastových nebo sklolaminátových sloupků s úchyty pro vodiče, nebo z kovových, dřevěných nebo recyklovaných sloupků s plastovými izolátory, které vymezí obvod pasené plochy.

Vzájemná vzdálenost sloupků, která je obvykle v rozmezí 3 – 6 m, je vždy variabilní dle podmínek v dané lokalitě. Pro ochranu před útoky medvěda se doporučují sloupky kovové.

Na sloupcích jsou v několika řadách připevněny izolátory. Do izolátorů jsou vloženy vodiče ve formě drátů, vodivých lanek nebo pásek. Minimální počet řad je 5 (vodiče ve výškách 20, 40, 60, 90, 120 cm)

Pod vodiči se nesmí nacházet žádné díry ani terénní deprese, které by umožňovaly jejich podlezení. Úpravou vzájemné vzdálenosti sloupků je třeba docílit toho, aby spodní řada vodiče měla stále stejnou vzdálenost od povrchu země.

pevné oplocení/ohrada

víceřadé pevné oplocení s elektrickým ohradníkem
pevné oplocení z pletiva
kombinovaná konstrukce

víceřadé pevné oplocení s elektrickým ohradníkem 

Mechanicky odolné oplocení v kombinaci s elektrickým ohradníkem. Na kůlech jsou připevněny izolátory minimálně v pěti řadách. Izolátory nesou vodiče ve formě pásků, lanek nebo kovových drátů. Na sloupcích jsou v několika řadách připevněny izolátory. Do izolátorů jsou vloženy vodiče ve formě drátů, vodivých lanek nebo pásek. Minimální počet řad je 5 (vodiče ve výškách 20, 40, 60, 90, 120 cm). Vodiče oplocení musí být dostatečně napnuté, aby je zvířata nemohla snadno roztáhnout a prolézt mezi nimi. Pod oplocením se nesmí nacházet žádné díry ani terénní deprese, které by umožňovaly jeho podlezení. K napnutí slouží napínáky a pružiny.

oplocení z pletiva

Na kůly je připevněno uzlové pletivo, které tvoří mechanickou zábranu proti průniku zvířat. Spodní část pletiva je přichycená upevňovacími kolíky k zemi nebo je upevněna k vodícímu drátu. Pod pletivem se nesmí nacházet žádné díry ani terénní nerovnosti, které by umožňovaly jeho podlezení.
Oplocení z pletiva je nutné doplnit ochranou proti podhrabání.

kombinovaná konstrukce

Kombinace pletiva a vodičů (např. pletivo 100 cm a k tomu přidaný vodivý drát/lanko ve výšce 120, 140 cm). Oplocení z pletiva je nutné doplnit ochranou proti podhrabání.

Pouze pro oplocení v zastavěném území či zastavitelné ploše. Mimo zastavěné území a zastavitelné plochy pouze pokud stavba oplocení byla povolena (územní souhlas), nebo s vyjádřením stavebního úřadu, že tento typ ohrady úkon stavebního úřadu nevyžaduje.

optické bariéry

páska nad ohradníkem
zradidla/fladry

Optické bariéry slouží především pro odrazení vlka od přeskočení či přešplhání oplocení. Lze je použít pouze jako doplněk k oplocení, nikoli samostatně. Mohou posloužit i jako rychlá nouzová pomoc po útoku. Jedná se o opatření pouze dočasná a pro jejich účinnost je třeba počítat s větší časovou náročností pro jejich časté obměňování. Pomoci však mohou i ke zvýraznění oplocení pro divokou zvěř, zvláště v místech průchodů u lesa apod.

Páska/ viditelné lanko je nataženo 10 – 20 cm nad ohradníkem a opticky zvyšuje jeho výšku. Zpravidla se připevňuje (navázáním, na háček apod.) ke sloupkům oplocení. Vyšší účinnost oplocení je zajištěna, když je v ní elektrické napětí (pro případ, kdy by vlk přelézal či šplhal po vlastní konstrukci oplocení).

Zradidla (fladry) jsou látkové nebo plastové pásky o rozměrech 10 x 50 cm (lépe viditelné pro vlka jsou modré nebo modrobílé barvy) umístěné tak, aby visely ve vzdálenosti cca 50 cm vedle sebe na lanku nebo drátu nataženém na samostatných plastových či dřevěných tyčkách ve výšce
70 – 85 cm nad zemí ve vzdálenosti minimálně 1 m od vlastního oplocení. Volné konce pásek se pohybují ve výšce 20 – 30 cm nad zemí. Tento typ optické bariéry lze považovat pouze za dočasný.

Lanko s kratšími fladry lze přidat nad pevné oplocení nebo nad elektrický ohradník.

ochrana proti podhrabání

ochrana proti podhrabání - předsazený drát
ochrana proti podhrabání - položené pletivo

elektrický vodič
Vodič elektrického ohradníku předsunutý o vzdálenost 10 – 20 cm před oplocení ve směru očekávaného útoku zvyšuje odolnost oplocení. Vodič je veden ve výšce maximálně 15 – 20 cm nad zemí. Izolátory, do kterých je vodič vložen, jsou umístěny na kůlech oplocení. Opatření je nutné denně kontrolovat, zda není poškozené. Vegetaci kolem a pod ohradníkem je nutno pravidelně opakovaně sekat, aby nedocházelo ke kontaktu vegetace s vodičem a ztrátě napětí, resp. ztrátě účinnosti ohradníku. Pod vodičem se nesmí nacházet žádné díry ani terénní deprese, které by umožňovaly jeho podlezení. Jedná se o nejúčinnější formu ochrany proti podhrabání či podlezení, jelikož šelma si případný pokus o překonání spojí s negativním prožitkem (elektrickým výbojem).

položené pletivo
Ochranu oplocení proti podhrabání lze zlepšit ohnutím a položením části pletiva v šířce minimálně 40 cm, ideálně 60 cm na zem před oplocení, přičemž celková šířka pletiva záleží na typu stávajícího oplocení. Oplocení s ochranou proti podhrabání by mělo tvořit tvar písmena L. Ohnutou položenou část pletiva je třeba k zemi připevnit např.  kotvami/háčky (ideálně 50 cm do země).

Uvedené opatření omezuje údržbu travního porostu v tomto pásu. Opatření je nutné denně kontrolovat.

doplňková opatření proti podhrabání
Pro zpevnění země jako ochranu proti podhrabání nebo vyrovnání terénních depresí a nerovností u košárů a bran, je možné použít např. kamenný zához, betonový základ nebo kulatinu položenou po obvodu košáru.
U trvalých instalací (pevné oplocení či košáry), kde je použito uzlové pletivo nebo pevné sítě, je možné jako prevenci podhrabání uložit spodní část pletiva/sítě do země do hloubky min. 40 cm. I toto opatření by mělo být pro zvýšení účinnosti doplněno předsunutým elektrickým vodičem.

zajištění bran

branka k vodivé síti
pružinová brána

pevné brány
Brána je vyrobená ze dřeva nebo kovu. Její minimální výška je stejná jako výška oplocení. Brána musí mít uzavírací mechanizmus, aby ji nemohlo žádné zvíře jednoduchým tlačením otevřít. Samotná konstrukce brány a její instalace by měly bránit podlezení (pozornost je třeba věnovat zejména vyjetým kolejím), případně může být brána dále doplněna vodiči elektrického ohradníku, ochranou proti podhrabání nebo optickou bariérou. Brány u pevných oplocení je třeba mimo pastevní období nechávat otevřené, aby byla eliminována fragmentace krajiny.

vodivé brány
Vodivá brána je vyrobená z více řad vodičů, které odpovídají umístění vodičů na oplocení a jsou připojené k elektrickému ohradníku stejně jako zbytek oplocení. Její minimální výška je stejná jako výška oplocení. Jako vodič brány lze použít drát, lanko, pásku, kovové pružiny nebo elastické vodivé lanko. Pod bránou se nesmí nacházet žádné díry ani terénní deprese (např. vyjeté koleje), které by umožňovaly její podlezení nebo podhrabání.

zdroj impulsů, uzemnění

zdroj impulsů

Zdroj impulsů je elektrické zařízení, které vysílá do oplocení krátké impulsy vysokého napětí.
Jako zdroj energie slouží připojení k elektrické síti 230 V nebo napájení pomocí baterie (lze doplnit o dobíjení pomocí solárního panelu). Správná funkce zdroje impulsů záleží na jeho dostatečném uzemnění.
Pro výběr zdroje elektrického ohradníku jsou základními kritérii umístění, délka ohradníku, druh a kategorie zvířat, pro která bude určen. Čím delší ohradník je, tím silnější musí být zdroj elektrického napětí. V úvahu je třeba brát také okolní vegetaci, kvalitu a vodivost použitých vodičů, která by mohla napětí v ohradníku snižovat. Ohradníku by se neměla dotýkat žádná vegetace – tráva, větve apod.
Zvolený druh elektrického ohradníku by měl zajistit napětí v oplocení minimálně na úrovni 3,5 kV, s maximální povolenou hodnotou energie výstupního pulsu 5 J.
Propojení elektrického ohradníku je nutné provést podle doporučení a návodu dodavatele ohradníku, je tím zajištěna jeho funkčnost a bezpečnost. Stav zdroje a napětí je třeba denně kontrolovat, protože na jeho funkčnosti a výkonu přímo závisí účinnost elektrického ohradníku.
Dobře provedené uzemnění je nezbytnou podmínkou pro správnou funkci elektrického ohradníku. Čím silnější ohradník a sušší půda, tím vyšší je požadavek na kvalitní uzemnění. Délka zemnící tyče, nejlépe pozinkované, musí být alespoň 1 m. V technické dokumentaci každého zdroje je výrobcem definován doporučený počet zemnících tyčí.

zajištění plašiče

plašič

Jedná se o zařízení, která vytváří iluzi lidské aktivity. Čidlem zařízení rozezná pohyb v blízkosti ohrady (podobně jako fotopast) a spouští světelné efekty (krátkodobé rozsvícení, blikání), zvukové efekty (přehrávání lidského hlasu, zvuky střelby, štěkot psů, apod.) nebo jejich
kombinaci. Tyto efekty navozují dojem přítomnosti člověka či psů, a tak predátora zneklidňují a odrazují ho od pohybu ve směru k hospodářským zvířatům (resp. úmyslu na ně zaútočit).
Plašiče lze použít pouze jako doplněk k oplocení, především ke košáru, nikoli samostatně.
Polohu plašiče je nutné náhodně přesunovat a podpořit tak dojem nepravidelné lidské aktivity.
Nezbytné je v průběhu pastevní sezóny zvolenou sadu projevů obměňovat, aby si predátor na kombinaci zvuků a světel nezvykl.

výstražné tabulky a informační cedule

výstražná tabulka el. ohradníku

Výstražná tabulka elektrického ohradníku
Součástí oplocení jsou plastové nebo kovové tabulky o minimální velikosti 10 x 20 cm žluté barvy, dobře připevněné k oplocení. Na výstražné tabulce je text: „POZOR! Elektrický ohradník“ doplněný symbolem elektrického ohradníku. Požadavky na vzhled tabulky upravuje ČSN EN 60335-2-76.
Tabulky jsou instalovány na přístupových místech k ohradníku, jako jsou příjezdové cesty a turistické stezky. Mimo taková místa jsou výstražné tabulky instalovány obvykle ve vzdálenosti 100 m od sebe. Podél silnic, stezek a míst, kde se často pohybují lidé, je vhodné výstražné tabulky umístit na začátku a pak ve vzdálenosti 50 m od sebe.

Informační cedule při využití pasteveckých psů
Plastové nebo kovové cedule o minimální velikosti 10 x 20 cm bílé nebo žluté barvy, dobře připevněné k oplocení, nebo cedule většího rozměru připevněné na samostatných kůlech. Na ceduli je text:
„POZOR! Pastvina je hlídaná pasteveckým psem. Zákaz vstupu do ohrady! Zákaz krmení! Hrozí nebezpečí úrazu!“. Tabulka je doplněna varovným obrázkem. V závislosti na lokalitě je vhodné uvedení výstrahy také v angličtině nebo němčině. Cedule jsou instalovány na přístupových místech k ohradníku, jako jsou příjezdové cesty a turistické stezky, a především na bránách a vstupech. Mimo taková místa jsou cedule instalovány v minimální vzdálenosti 100 m od sebe. Podél silnic, stezek a míst, kde se často pohybují lidé, jsou instalovány na začátku a pak v minimální vzdálenosti 50 m od sebe. Cílem instalování těchto cedulí je jednoznačně oznámit veřejnosti, jak se chovat v blízkosti pastvin střežených pasteveckými psy.

Informační cedule pro průchod pastvinou
Průchod ohrazenou pastvinou, kde se pasou ovce, musí být označen informační cedulí. Na ceduli by měly být uvedeny instrukce, jak se při průchodu chovat. 

Zejména:

  • vstupovat do pastviny je možné pouze na místech k tomu určených (brankami)
  • psi musí být vedeni pouze na vodítku;
  • minimalizovat pohyb mimo cestu procházející pastvinou;
  • pohybovat se na cestě klidně, bez hluku a pokřiku;
  • pasená zvířata nesmí být pronásledována ani honěna.

Průchod pastvinou, kde je přítomen pastevecký pes, není možný. 

pořízení psa pasteveckého plemene

pastevecký pes
pastevecký pes
pastevecký pes

Pastevečtí psi – jejich úkolem je stádo střežit před útoky šelem a před neznámými osobami.
Pracují samostatně na základě rané socializace se stádem (od dvou měsíců věku) a na základě vrozených vloh. Příkladem vhodných plemen pasteveckých psů, která se v podmínkách naší republiky nejvíc používají, jsou: pyrenejský horský pes, šarplaninský pastevecký pes, španělský mastin, podhalaňský ovčák, tornjak nebo kangal. V kulturní krajině s pohybem osob je obecně třeba upřednostnit plemena, která si drží před cizími lidmi distanční vzdálenost.

Pastevecký pes je věrný stádu. Zdržuje se uvnitř něj nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Od stáda neodbíhá a nemá snahu ho opustit. Instinktivně hlídá 24 hodin denně, na nebezpečí upozorňuje štěkáním. Nikdy neopouští ohradu či ohradník, zůstává neustále se stádem a to
včetně volné pastvy. Nesmí honit ani zraňovat hospodářská zvířata nebo je rušit při pastvě, odpočinku, rození mláďat nebo jiné aktivitě. Ve výjimečných případech (např. přes den v blízkosti turisticky  exponovaných tras apod.) lze pastevecké psy umístit do samostatné
ohrádky/oplůtku na místě odlehlém od turistických tras, ale v rámci dané pastviny. Psi musí být stále v kontaktu s hlídanými hospodářskými zvířaty.

Pastevečtí psi neprochází žádným specializovaným výcvikem, jejich práce (ochrana stáda) je dědičná, vychází z principu socializace s hospodářskými zvířaty, které má snahu bránit jako členy svojí smečky (rodiny). Mají pouze základní ovladatelnost (musí se nechat přivolat svým majitelem a být schopní podstoupit přesuny na jiné pastviny, základní veterinární ošetření, jakým je například povinná vakcinace). Při volné pastvě je doporučeno využití pasteveckých psů v kombinaci s ovčáckými psy, kteří se stádem manipulují.

Počet pasteveckých psů na stádo
Na stádo pasené v oplocení o velikosti do 100 kusů hospodářských zvířat je vhodné mít minimálně dva pastevecké psy. Od velikosti stáda 101 – 200 kusů jsou vhodní 3 pastevečtí psi, od velikosti stáda 201 kusů do 300 kusů 4 pastevečtí psi atp. V principu je vhodné na dalších cca 100 kusů zvířat ve stádě přidat alespoň jednoho pasteveckého psa navíc. Počet psů záleží i na lokalitě (členitosti krajiny). Pastevečtí psi pracují lépe, pokud jich je na pastvině víc a jsou mezi nimi po určité době vytvořeny hierarchické vztahy. U početnějších stád je vhodné mít, tzv. rezervní psy, kteří hlídají stádo v době hárání feny nebo péče o štěňata.

Při volné pastvě v doprovodu pastýře je třeba přítomnost minimálně 2 pasteveckých psů ve stádě na 300 ks pasených zvířat a lze doporučit minimálně jednoho ovčáckého psa pro manipulaci se stádem.

Ovčáčtí psi – jejich úkolem je manipulace se stádem – mají vrozený pud obíhat stádo a shánět ho do houfu. Tito psi člověku usnadňují manipulaci se stádem, podléhají výcviku. Pracují ve dne pod vedením člověka – pastýře. Nelze je však využít jako pastevecké psy (nevztahuje se na ně dotace). Typickým zástupcem ovčáckých plemen psů, která se využívají při práci se stádem, je border kolie nebo australský ovčák.

U každého psa bude dokládáno číslo čipu a původ – buď formou průkazu o původu, nebo popisem původu – z jakého chovu (místo, majitel), s uvedením otce a matky (včetně čísel čipů) a stručným popisem vedení chovu (práce u stád, pracovní linie, popis socializace a výchovy).